Zkazky od sondy Phoenix
30.6. Mars je jako Země. Můžete tu zahradničit, tvrdí NASA
Američtí vědci z NASA provedli první chemickou analýzu na jiné planetě. Výsledky průzkumu sondy Phoenix jsou údajně "spektakulární".
Na Marsu je tolik živin, že zde prý lze pěstovat chřest. Definitivně byla také potvrzena existence vody, která je předpokladem pro vznik života.
"Došel jsem k závěru, že to, co je úžasné na Marsu, není fakt, že by byl cizím světem. V mnoha aspektech - jako například v mineralogii - je velmi podobný Zemi," cituje NASA Sama Kounavese, jednoho z výzkumníků pracujících na projektu.
Analýzu vzorku půdy o velikosti jednoho centimetru krychlového provedla sonda přímo na Rudé planetě. Vědci na Zemi její první výsledky očekávali s napětím.
"Jde o půdu toho typu, kterou máte na svém dvorku," citovala Kounavese agentura AFP. "Mohli byste v ní velmi dobře pěstovat chřest."
"V podstatě jsme našli, co vypadá jako známky živin podporujících život: minulý, současný nebo budoucí."
Ve vzorku, kterou sonda kvůli analýze zahřála na tisíc stupňů Celsia, byly objeveny stopy hořčíku, sodíku, draslíku a chloridů.
"V té půdě není nic, co by zabraňovalo životu. Ve skutečnosti je velmi přátelská," tvrdí Kounaves.
Podle vědců se pod vrstvou půdy v místě, kde sonda přistála, nachází voda v tuhém stavu - tedy další předpoklad života.
"V tomto okamžiku můžeme s jistotou říci, že mezi vzorkem půdy a vodou došlo v minulosti k interakci," cituje NASA dalšího z výzkumníků Williama Boyntona.
24.6. Phoenix a hledání vody na Marsu
Americká kosmická sonda Phoenix odkryla na severní polokouli Marsu místo, kde se možná nachází led. Robotický manipulátor sondy odhalil po vyhloubení brázd, označených Dodo a Baby Bear, bílý materiál, přičemž byla vytvořena prohlubeň o šířce 22 cm a délce 35 cm. Místo se nachází v oblasti, která byla geologicky utvářena sezónními změnami a usazováním ledu na povrchu Marsu.
Je příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda bílá místa představují led nebo sůl. Avšak během následujících dnů bude kamera sondy průběžně pořizovat snímky tohoto místa, abychom zjistili, jestli zde dochází ke změnám.
Jestli je tato vrstva ojedinělý kus ledu, vystavení slunečním paprskům pravděpodobně způsobí, že toto bílé místo se bude zmenšovat, jak se led bude měnit na vodní páru procesem zvaným sublimace. Izolovaný kus ledu může naznačovat, že se zde kdysi shromáždila kapalná voda a následně zmrzla. Avšak pokud je toto místo částí velkého kusu podpovrchového ledu, naopak mohlo dojít k jeho vytvoření kondenzací vodní páry, obsažené v atmosféře.
Doposud neobjevil tým vědců kolem sondy Phoenix žádné důkazy přítomnosti vody během analýzy vzorků marťanské půdy. Vzorky horniny, odebrané v místě pojmenovaném Baby Bear, byly zahřívány na dvě různé hodnoty teploty (35 a 175 °C) v zařízení TEGA (Thermal and Evolved Gas Analyzer). Tým vědců neočekává přítomnost vody ve vzorku Baby Bear, neboť tento materiál byl vysypán na vstup do pícky několik dnů předtím, než konečně propadl do aparatury. Během tohoto období vodní led pravděpodobně vysublimoval, změnil se z ledu přímo na vodní páru ještě předtím, než se vzorek dostal do pícky. V příštích několika dnech bude vzorek horniny zahříván na teplotu až 1000 °C, což může vést ke zjištění, zda jsou nějaké zbytky vody obsaženy v přítomných minerálech. „Očekáváme, že s vysokou pravděpodobností objevíme minerály s chemicky vázanou vodou, která bude odhalena působením vysoké teploty,“ říká William Boynton (University of Arizona). Vícenásobné testy by měly odhalit, zda se jedná o led či o zbytkovou vodu v přítomných solích.
Astronomové předpokládají, že by se voda mohla nacházet asi 20 cm pod povrchem, avšak objevený neznámý bílý materiál se nachází pouze 6 až 7 cm pod povrchem Marsu.
Jedním z vědeckých přístrojů na palubě sondy Phoenix, který pracuje prakticky od prvního dne po přistání, je meteorologická stanice MET (Meteorological Station), vyrobená Kanadskou kosmickou agenturou CSA (Canada Space Agency). Denně zaznamenává teplotu, tlak vzduchu, rychlost větru a stav atmosféry. K určení průhlednosti ovzduší slouží LIDAR (light detection and ranging). Data z meteorologické stanice budou hrát důležitou roli při určení běžného stavu atmosféry v polární oblasti a zjištění, jak se mění voda mezi pevným a plynným skupenstvím.
Vraťme se ještě k lidaru. Zařízení pracuje na stejném principu jako radar, jen místo radiových vln využívá výkonný laser. Světelné pulsy jsou vysílány kolmo vzhůru, kde se světlo odráží od částeček prachu a ledových zrníček. Odražené záření a doba jeho návratu zpět do zařízení je analyzována, což poskytuje informaci o množství a lokalizaci pevných částic v ovzduší.
Z měření za prvních 22 solů (marťanských dnů) vyplývá, že v místě přistání sondy Phoenix se denní teploty pohybovaly v rozmezí -24 °C až -35 °C, noční teploty naopak klesaly na hodnoty -70 °C až -83 °C. Tlak vzduchu kolísal kolem hodnoty 8,4 hPa (průměrná hodnota atmosférického tlaku na Zemi je 1013 hPa).
24.6. Phoenix na Marsu záhadně ztratil data, a tím výsledky celého dne práce
Přistávací mudul Phoenix zastavil ve středu hloubení rýhy blízko severního pólu Marsu. Inženýři na Zemi totiž pracovali na odstranění závady, která způsobila, že se ztratila data, představující výsledky úterní práce sondy.
Problém byl zjištěn v úterý večer, kdy sonda kopala rýhu uvnitř mnohoúhelníku, který byl na povrchu planety podle vědců vytvořen narůstáním a ubýváním ledu. Přistávací modul kromě toho vysílal obrázky z rýhy, přičemž došlo k datovému přetížení, které způsobilo ztrátu obrázků krajiny a atmosféry uložených během úterka ve flash paměti.
Inženýři zpozorovali divné chování Phoenixe ve chvíli, kdy poslal část dat 45tisíckrát jako porušený soubor. Opakované zasílání dat pak způsobilo dočasný výpadek napájení sondy. Inženýři chybu nakonec odstranili, ale její příčina zůstala neznámá. Středeční hloubení rýhy sondou bylo odloženo, aby snížilo zatížení paměti Phoenixu. Je to už třetí zpoždění Phoenixu od startu ze Země 25. května. Sonda přistála v oblasti pólu a její mise, při níž hledá známky existence vody a života, je naplánována jako tříměsíční. Předchozí zpoždění byla způsobena při komunikaci se Zemí přes dvě družice obíhající Mars. U obou došlo postupně k problémům s přenosem pokynů ze Země.
Sonda měla potíže i s přesunem odebraného vzorku zeminy do pícky, kdy půda zhrudkovatěla a podařilo se ji dostat k analýze až za několik dnů. Před závadou Phoenix kopal rýhu hlubokou kolem 2,5 cm, ale nenašel žádný bílý materiál jako při odběru prvního vzorku. Vědci si myslí, že Phoenix objeví takový materiál - možná led nebo sůl - ve čtvrtek, kdy bude kopat do větší hloubky.
I když debaty o povaze bílé látky, která je vidět na několika fotografiích, neustávají, analýza prvního vzorku přítomnost vody v půdě nepotvrdila. Přistávací modul už zřejmě nebude data skladovat přes noc. Vědci plánují, že by měl získaná data ihned předávat přes obě družice na Zemi.
zdroj: www.digiweb.cz
19.6.2008 Phoenix vodu zatím neprokázal
3. června sonda Phoenix při odběru vzorků poprvé objevila podpovrchový bílý materiál. O víkendu robotické rameno výkop prohloubilo, aby se věci dozněli více o tomto tajemném materiálu. Jediný nový velký příkop byl nazván „Dodo-Goldilocks“.
První „příkop“ Příkop Dodo-Goldilocks je nyní 22 cm široký a 35 cm a dosahuje hloubky 7 až 8 cm. Nejhlubší část je nejblíže k přistávacímu modulu Phoenix. Bílý materiál je umístěný jen v nejmělčí části příkopu. To, že se nachází jen v nejvzdálenější části příkopu, dokazuje, že směrem k Phoenixu nepokračuje a podle vědců se může jednat pouze o výstupek části podpovrchové desky bílého materiálu.
„Pokračovali jsme ve vyhloubení příkopu Dodo-Goldilocks, abychom odhalili více bílého materiálu a mohli toto místo monitorovat,“ řekl Ray Arvidson (University of Washington, St. Louis). „Pokud by se jednalo o led, mělo by se s časem měnit.“ Ale zatím hledání vody není moc úspěšné.
„Mohl by to být led; ale mohla by to být i sůl. Musíme provést rozbor vzorků, abychom to potvrdili,“ řekl Peter Arvidson (Washington University, St. Louis), vedoucí týmu robotického ramena RA (Robotic Arm).
Led nebo sůl?Sonda Phoenix má 8 samostatných malých vysokoteplotních pecí TEGA (Thermal and Evolved Gas Analyzer) k tomu, aby zahřály a „očichali“ půdu odebranou robotickým ramenem RA. TEGA pracuje ve třech různých teplotách. Odpařené látky jsou pak spektrometricky analyzovány.
Vědci pomocí TEGA uskutečnili první dva rozbory víkendových vzorků. Nejdříve materiál zahřáli na 35°C, pak na 175°C. Ani jednou nezaznamenali vodní páru, která se měla z ledu uvolnit.
„V odebrané půdě žádná voda není,“ řekl William Boynton (University of Arizona), vedoucí týmu TEGA.
V nejbližších dnech zahřejí vzorek na maximální teplotu 1000°C. Při ní by se mělo zjistit, zda ve vzorku jsou v chemických vazbách voda, oxid uhličitý a oxid siřičitý. Vědci si myslí, že je velká pravděpodobnost, že se se takto vázaná voda ve vzorcích najde.
16.6. Podrobný snímek Marsovské půdy
Sonda Phoenix poslala na Zemi zatím nejpodrobnější snímek marsovské půdy, na němž jsou shluky jemných zrnek smíšených s možnými minerály. Oznámili to v pátek vědci pracující na projektu sondy.
Větší část vzorku, který Phoenix sebral a nasypal do mikroskopu, má červenooranžové zabarvení, jež je typické pro marsovský povrch. Při zvětšení pak vědci objevili zelené částečky, což by mohl být olivín - minerál spojovaný obvykle se sopečnými erupcemi.
Půda rovněž obsahuje kulatá, černá sklovitá zrnka, která by mohla být sopečným sklem, říká Tom Pike, který vede geologický tým sondy Phoenix. "To, na co se díváme, je část historie marsovské půdy," řekl Pike na tiskové konferenci v arizonském Tucsonu.
Nerost olivín už našla i sonda Spirit, která prozkoumávala oblast kolem marsovského rovníku od roku 2004.
Sonda Phoenix přistála v severní polární oblasti rudé planety 25. května a její mise má trvat nejméně tři měsíce. Jejím hlavním úkolem je pátrat na Marsu po stopách vody, která by naznačovala možnost výskytu života. Tento týden se sondě po několika dnech problémů podařilo dostat vzorek marsovské půdy do analytického zařízení TEGA, kde se nyní taví. Výsledky tohoto experimentu by ale měly být k dispozici až příští týden.
13.6. 2008 Sonda na Marsu je připravena „upéct“ první vzorky půdy
Všichni vědci, kteří se starají o činnost sondy Phoenix na povrchu Marsu, mají konečně důvod k radosti. Vzorky marťanské polární půdy se totiž nakonec podařilo dostat do pícky sondy. Díky tomu se pátrání po známkách minulého života na Marsu může opět rozběhnout.
Praha 12. června 2008 (iHNed) Robotická ruka sice vložila do jedné z osmi pícek sondy vzorek půdy už minulý pátek, ale jen několik málo částeček hrudkovité marsovské zemíny se skutečně dostalo skrze filtr až do pece.
Vědci proto několikrát denně spouštěli vibrační mechanismus filtru a snažili se, aby zemina prošla do pícky. Výsledek byl stále nulový.
Takže byl celý tým dost překvapen, když ve středu najednou přišla informace, že půda pícku konečně naplnila. To byla nutná podmínka k tomu, aby vědci pokročili v hledání známek existence vody a organických látek, které mohly v minulosti umožnit život na rudé planetě.
"Opravdu jsme naplnili celou pec," prohlásil Bill Boynton, jeden ze členů vědeckého týmu, během telekonference s novináři. "Problém je nyní za námi. A asi za den, nebo dva, pec zavřeme a skutečně začneme analýzu. Jsme moc a moc potěšeni," dodal.
Vlastní analýza bude trvat asi pět dnů. Pec, která může být použitá jen jednou, je nyní připravena péct vzorek tak, aby se z něj uvolnily vodní páry, které by dokázaly přítomnost ledu v zemině.
V následujících dnech, až teplota vzroste, bude také možné sledovat jednotlivé horniny. "Když je zbavíme vody a CO2, s nimiž možná reagovaly v minulosti, můžeme identifikovat o jaké horniny jde," řekl Boynton.
Phoenix přistál na Marsu blízko jeho severního pólu 25. května. Petr Smith z arizonské univerzity, který vede vědecký tým, řekl, že se zdá, že půda v místě, kde sonda přistála, je vrstevnatá.
"V rýze pod přistávacím modulem můžeme vidět, že jsme narušili velmi tenkou pevnou vrstvu na povrchu," řekl Smith. "Pod ní je mnohem volnější zemina. Je to docela zajímavé a velmi neobvyklé," dodal.
Vědci se také ještě stále snaží zjistit, zda bílá vrstva, kterou viděli v rýze vyhloubené robotickou rukou sondy, je led. "Zřetelně je vidět, že tam je nějaký bílý materiál, takže diskutujeme, zda je to sůl nebo led," prohlásil Smith.
Zdá se, že vlastnosti půdy budou velmi odlišné od toho, co se našlo v jiných koutech Marsu, řekl Smith. "Docela nás zajímá mikroskopický pohled na strukturu půdy."
Mikroskop Phoenixu dovolí vědcům sledovat podrobně strukturu půdy. První obrázky z mikroskopu by na Zemi měly dorazit během čtvrtka.
7.6. 2008 První vzorky - sůl nebo led?
Sonda Phoenix odebrala robotickou paží první vzorek marsovské půdy.
Obsahuje kousek půdy pokrytý bílou krustou, která je předmětem diskuse vědeckého týmu mise. Někteří vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o led, zatímco jiní se kloní k tomu, že to nejspíš bude sůl z odpařené vody.
Robotická ruka přenesla vzácný vzorek k malé peci zvané TEGA (Thermal and Evolved Gas Analyzer), ve které ho mají přístroje sondy zkoumat. Při pokusu o analýzu hned prvního vzorku se však narazilo na problém. Odebrané částice prachu jsou zřejmě příliš velké a nevejdou se do přístroje na jejich výzkum. Infračervená čidla totiž zatím nepotvrdila, zda vzorek skutečně do přístroje dorazil.
Fotky ukazují, že vzorek leží na vstupním filtru, jenž chrání přístup ke kamínkům TEGA. Podle odborníků z NASA propustí filtr pouze částice o průměru menším než jeden milimetr. Existuje podezření, že se částečky odebrané půdy spolu slepily do hrudek a filtr tak brání jejich průchodu.
Konstruktéři a vědci z týmu, jenž práci sondy Phoenix řídí, již podle NASA pracují na Arizonské univerzitě v Tucsonu na nalezení řešení problému.
Sonda je uzpůsobena k odebírání vzorků půdy až z hloubky půl metru. Vedle ledu má na Marsu pátrat po stopách vody v tekutém skupenství, která by naznačovala možnost výskytu života. Její mise má trvat nejméně tři měsíce.
Sonda již poslala na Zem snímky marsovského prachu a písku v největším rozlišení, jaké bylo kdy pořízeno. Snímky byly podle NASA pořízeny optickým mikroskopem a jsou na nich částice - některé tak malé, jako desetina průměru lidského vlasu - nabrané na sklíčko, když Phoenix dosedl na povrch Marsu.
Pozůstatky po dvou vzorcích na Marsu, které odebrala sonda Phoenix.
6.6.2008 Zprávy ze základny Vastitas Borealis II
Zkušební odběr vzorků. Kamera SSI Zprávy ze základny Vastitas Borealis, kde už téměř dva týdny pracuje sonda Phoenix, jsou jako na houpačce. Špatné zprávy střídají dobré…naštěstí jsou ty špatné zprávy mnohem méně špatné, než jsou ty dobré zprávy dobré. Kamera na sondě zřejmě odhalila led a robotické ruce se podařilo odebrat první vzorky. Proti tomu se vyskytly problémy při přenosu dat a dvířka na jedné z komor přístroje TEGA nelze úplně otevřít.
Panorama
Černobílé panorama Už 29. května zveřejnila NASA ucelené panorama okolí místa přistání. Fotografie je trochu rozkouskovaná, ale jeden z cílů prvních hodin na povrchu rudé planety se podařilo splnit. Na barevném panoramatu se v současnosti pracuje.
Paradox s motory
Mnoho čtenářů jistě napadla otázka, zda zplodiny z hydrazinových motorů nemohly kontaminovat místo přistání a znehodnotit tak analýzu vzorků. Popravdě na to zřejmě neexistuje jednoznačný názor. JPL a Arizonská univerzita sice nic takového nepřipouštějí, ale na internetu se dočtete i opačné názory od některých odborníků. Pravdou ale je, že Phoenix má zkoumat pouze vlastnosti a složení marťanské půdy, takže případná kontaminace nehraje tak důležitou roli, jako by tomu bylo v případě hledání stop života.
Led na Marsu? Bizardní úder těmto diskusím přinesl přelom května a června. Phoenix totiž pořídil snímky části povrchu v blízkosti jedné z přistávacích vzpěr. Vědce na fotografiích zaujaly podezřelé světlé oblasti. Je více než pravděpodobné, že se jedná o led. Vědci předpovídali, že led se ukrývá jen několik málo centimetrů pod vrstvou marťanské půdy. Při přistávání zřejmě motory sondy tuto vrstvu odfoukly a nám se tak odhalil led. Motory tedy nakonec vědcům paradoxně pomohly. Nad vším ale ještě visí otazníky. Zda se skutečně jedná o led, budou muset jednoznačně potvrdit až analýzy vzorků.
Trnitá cesta k první analýze
Odebrané vzorky půdy V nedělo 1. června se radlice na robotickém rameni sondy Phoenix poprvé zabořila do povrchu Marsu. Marťanská půda ovšem neputovala k analýze, ale byla po chvíli opět vysypaná na povrch. Cílem totiž bylo pouze celý mechanismus otestovat a pořídit snímky vyhloubené horniny. A snímky nezklamaly. Ve vzorcích půdy se podařilo odhalit bílá zrníčka, zda se ale jedná o led či spíše o sůl, ukáží teprve rozbory.
Test odběru vzorků ale nedopadl úplně na výbornou. Část půdy totiž zůstala přilepená v radlici. Další problém na sebe nenechal dlouho čekat. Zjistilo se, že dvířka jedné z komor na přístroji TEGA se otevřela jen částečně. V přístroji TEGA mají být vzorky půdy zahřáty až na 1 000°C a odpařené látky následně zkoumány hmotnostním spektrometrem. Příčinou byla zřejmě zima, v severních oblastech rudé planety panují v současnosti teploty od -30 do -80°C. Chlad se zřejmě podepsal na pružinkách dvířek, která jednoduše řečeno zamrzla. Plně se otevřela pouze dvířka, na které dopadaly sluneční paprsky. Druhé se otevřela jen částečně.
Mohou tyto problémy ohrozit analýzu vzorků? Nikoliv. Phoenix si pouze zkušební odběr vzorků zopakoval ještě jednou, čímž se lopatka zbavila přilepené půdy. Dvířka komory se sice nepodařilo otevřít úplně, nicméně dostatečně na to, aby se do ní mohly vzorky nasypat.
Příkopy Dodo a Baby Bear Obrázek zachycuje místa odběru vzorků radlicí na robotickém rameni. Vědci dokonce oba „příkopy“ pojmenovali. Ten vlevo se jmenuje Dodo a byl vyhlouben za účelem testů ramene. Příkop vpravo byl pojmenován Baby Bear a je asi 9 cm široký a 4 cm hluboký. Vzorky z něj by měly být dopraveny do přístroje TEGA a analyzovány.
Retranslační sondy zlobí
V minulém článku jsme vás informovali o problémech při přenosu dat na Zemi přes sondu MRO. Tehdy byla jako záloha zvolena sonda Mars Odyssey. Nyní si obě kosmické sondy na oběžné dráze prohodily role. Technické potíže totiž potkaly Mars Odyssey a opět oddálily první analýzu vzorků půdy.
Sonda se přepnula do bezpečnostního módu. Phoenix se v té době připravoval na první odběr za účelem analýzy a stereoskopická kamera pokračovala v detailním snímkování okolí. Z fotografií má být vyhotoveno barevné panorama.
Lidé okolo sondy Odyssey zkoumají, co způsobilo přechod kosmického plavidla na bezpečností mód. Během něj sonda ukončí všechny operace, které nejsou životně důležité a čeká na další příkazy ze Země. Misi Phoenixu to ale neohrozí, komunikace probíhá přes sondu MRO, která tak oplácí svůj výpadek z druhého dne Phoenixu na Marsu. První analýzy probíhají právě v době vydání tohoto článku.
Meteorologie
Foukání větru V uplynulých dnech proběhla první laserové měření atmosféry. Cílem je výzkum prachových částic v atmosféře Marsu. Měření zatím probíhají naprosto hladce.
Tak trochu stranou zájmu zůstává jeden zajímavý přístroj meteorologické stanice, který měří rychlost a směr větru. Stereoskopická kamera SSI pořídila 2.
Zdroj: www.astro.cz
5.6. 2008 Sonda Phoenix se opět nemůže domluvit se Zemí
Pokyny pro nabrání vzorku marťanské půdy sondou Phoenix na Mars nedorazily. Za druhý výpadek spojení v krátké době může tentokrát družice Odyssey, která obíhá kolem Marsu a má předávat Phoenixu instrukce ze Země. Přepojila se totiž do nouzového režimu.
Los Angeles 5. června (iHNed) Už dříve, dva dny po přistání na Marsu, se na několik hodin přerušilo spojení mezi Phoenixem a družicí Reconnaissance Orbiter, která z neznámých příčin vypnula vysílání vysokofrekvenčních rádiových signálů, jež jejím prostřednictvím posílá pozemní řídící středisko sondě. Právě proto, aby se podobný výpadek neopakoval, rozhodl NASA používat ke komunikaci s Phoenixem i další družici Odyssey.
"Odyssey na orbitě se přepojila do nouzového režimu a neodeslala tak instrukce Phoenixu, aby zaryl do permafrostu a pátral po základních stavebních kamenech života," vysvětluje Chad Edwards, hlavní telekomunikační inženýr laboratoře amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v Pasadeně.
Inženýři, kteří se snaží potíže Odyssey opravit, uvádějí, že družice zůstane vypnutá do soboty. Předběžné šetření podle Edwardse zjistilo, že se nouzový režim patrně spustil kvůli vysokoenergetickým částicím z vesmíru, které narušily počítačovou paměť družice. Samotná sonda je podle něj v pořádku.
Phoenix měl odebrat vzorek marsovské půdy v místě, které vědcům připadá velmi slibné, protože se v něm pod povrchem nachází vrstva něčeho, co by mohl být led. "Může to být sůl, ale může to také být ledová vrstva, po níž pátráme," řekl hlavní vědecký pracovník projektu Phoenix Peter Smith z Arizonské univerzity.
Pokyn k odebrání vzorku vyšlou vědci během čtvrtka znovu, tentokrát prostřednictvím družice Reconnaissance Orbiter .
Phoenix, který na Marsu přistál minulý týden, je uzpůsoben k odebírání vzorků půdy až z hloubky půl metru. Ty poté přenese k dalším zařízením, která analyzují chemické složení vzorku. Vedle ledu má Phoenix na Marsu pátrat po stopách života. Jeho mise má trvat nejméně tři měsíce.
Zdroj: digiweb.cz
Náhledy fotografií ze složky Phoenix přistál
Hezké
(Daniel, 11. 2. 2010 12:30)