Teleskop ve vesmíru má sledovat tajemné gama záření
Mys Canaveral - Bude pozorovat smrt obrovských hvězd, možná najde nové vesmírné objekty, a snad dokonce pomůže přijít na kloub záhadné hmotě, která vyplňuje značnou část vesmíru, ale nikdo ji nikdy neviděl.
Teleskop GLAST v představě malíře.
Teleskop schopný pozorovat gama záření vesmíru, označený zkratkou GLAST, měla americká vesmírná agentura NASA vypustit do vesmíru už v minulých dnech. Nepovedlo se, start byl odložen, zatím na středu 11. června, další odklad však není vyloučen.
Technici zatím vyměňují v nosné raketě Delta II energetický zdroj v systému pro řízení délky letu a zkoušejí, jestli už funguje správně. Tato baterie totiž vykazovala problémy, které si vynutily odložení startu. Raketa Delta vynese teleskop v ceně 700 milionů dolarů na nízkou oběžnou dráhu kolem zeměkoule, do výšky 550 kilometrů. Odtud začnou jeho přístroje sledovat paprsky gama.Na jejich vývoji se kromě amerických vědeckých institucí podílely i výzkumné ústavy z Francie, Německa, Itálie, Švédska a Japonska. Zařízení navazuje na dřívější družice schopné detekovat gana záření. Je však schopno je identifikovat s mnohem větší citlivostí než dříve.Paprsky gama jsou formou vysoce energetického elektromagnetického záření s velmi krátkou vlnovou délkou. Vzniká v hlubinách vesmíru daleko od naší Sluneční soustavy. Vysílají je například pulsary, o nichž se soudí, že to jsou rychle rotující neutronové hvězdy.Dalším zdrojem gama záření jsou divoce explodující, "umírající" hvězdy zvané supernovy. A vychází také z okolí aktivních jader galaxií, v nichž leží obrovské černé díry - zhroucené hvězdy s tak silnou gravitací, že přímo z nich nemůže uniknout ani světlo.
To všechno jsou fascinující nebeské objekty, o nichž se astrofyzikové chtějí více dozvědět právě díky záření gama, které o nich přináší informace.
Co to je temná hmota?
Vědci také doufají, že rozbor zachycených gama paprsků jim pomůže více pochopit, z čeho se vlastně skládá vesmír. Dnešní propočty totiž ukazují, že asi pětinu celého vesmíru tvoří jakási nerovnoměrně rozptýlená "temná" či "skrytá" hmota a energie. Nevydává záření, jako hvězdy, ani je neodráží, jako další nebeské útvary (třeba planety). Vědci si už dlouho lámou hlavu nad tím, co to temná hmotu vlastně je.
Raketa Delta II se připravuje k vynesení teleskopu GLAST
na oběžnou ráhu kolem Země.
Hypotetické wimpy
Oblíbeným, ale nepotvrzeným vysvětlením je, že tuto tajemnou hmotu a energii tvoří jakési hypotetické částice, zvané WIMP (weakly interacting massive particle čili slabě reagující hmotná částice). Podle teorie, když se tyto částice spolu srazí, rozbijí se a vyzáří gama záření. Když je vědci zachytí, možná se jim podaří teorii o původu temné hmoty a energie podpořit. Nebude to ovšem lehké, protože ještě není příliš jasné, jak rozpoznat gama záření vzniklé rozpadem částic WIMP od gama paprsků z jiných zdrojů. Telekosp GLAST je vysoký 2,8 metru a má průměr 2,5 metru, bez rozevřených slunečních panelů. Pracovat by měl začít do šedesáti dnů po startu. NASA předpokládá, že přístroj bude pracovat pět let, ale doufá, že by mohl získávat informace o vesmíru po celé desetiletí.
Zdroj: aktualne.centrum.cz
