Toulky vesmírem .....

Soustava propojených radioteleskopů ALMA (fotomontáž)

Evropská jižní observatoř (ESO) je skutečně na jižní polokouli. A poušť Atacama, vlastně kamenitou pustinu v severní Chile, si astronomové pro její umístění nevybrali náhodou.

"Je to jedno z nejsušších míst na Zemi, takže se tam prakticky nevyskytuje vodní pára, která by rušila v pozorování vesmíru," popisuje Jan Palouš, český zástupce v Radě ESO, jejíž zasedání probíhá v úterý a ve středu v Praze. Protože na tamní pustině nic neroste, neusazuje se na teleskopy pyl, který by kazil pozorování. A ještě je to daleko od všech měst, takže v noci neruší žádné světlo.

Od loňského roku je mezi třinácti členy ESO i Česká republika. Mimo jiné z toho vyplývá, že na observatoři v Chile pracuje český astronom Stanislav Štefl. A čeští hvězdáři mohou přístroje využívat.

ALMA má být mezikontinentální, celá observatoř, založená už v roce 1962, se skládá ze tří autonomních hvězdáren. Leží sice všechny ve stejné oblasti, ale jsou od sebe vzdáleny stovky kilometrů.

Jedním z těchto míst, na náhodní plošině v nadmořské výšce 5100 metrů, je hvězdárna Llano de Chajnantor. Tam by měla za pár let pracovat soustava 64 propojených radioteleskopů zvaná ALMA. Přístroje už však nebudou jenom evropské; zúčastněným evropským zemím jich bude patřit 25, stejné množství bude sloužit astronomům z USA a 14 zařízení má být z Japonska.

Jak už to ovšem u velkých výzkumných projektů bývá, provází je zpoždění a nedostatek peněz. Takže původní plán zahájit sledování vesmíru pomocí radioteleskopů ALMA v roce 2012 bude s vysokou pravděpodobností opožděn.

Planety mimo naši Sluneční soustavu
Přístroje z Evropské jižní observatoře umožňují pozorovat galaxie a také zkoumat, jak se vytvářejí hvězdy.

Díky datům z této observatoře našli astronomové několik exoplanet, neboli planet obíhající hvězdy mimo naši Sluneční soustavu. Právě zde loni našli vzdálenou planetu, která by mohla být vhodná pro život.

Zdroj: aktualne.centrum.cz