NASA plánuje vyslat sondu ke Slunci
Více než 400 let studovali astronomové Slunce jen zdálky. Teď se NASA rozhodla vyslat k němu sondu. Misi uskuteční sonda Solar Probe+. Je to žáruvzdorné kosmické plavidlo navržené tak, aby se mohlo ponořit do hlubin sluneční atmosféry, koróny, kde může měřit sluneční vítr a magnetizmus z první ruky. Mise by měla začít v roce 2015. Než skončí o 7 let později, měla by sonda pomoci vyřešit dvě velké záhady astrofyziky a udělat během cesty spoustu objevů. Záhadami jsou neuvěřitelně vysoká teplota sluneční koróny a zrychlení slunečního větru. Pokud byste umístili teploměr na povrch Slunce, dostali byste teplotu 6000 stupňů Celsia. Intuice říká, že by se teplota měla snížit, když se od povrchu hvězdy vzdálíte, místo toho však narůstá. Ve vnější atmosféře Slunce, jeho koróně, je teplota více než milion stupňů Celsia. Koróna je tedy výrazně žhavější než hvězda dole. Tato vysoká teplota zůstává záhadou i více než 60 roků poté, co byla poprvé naměřena.
Druhou záhadou je sluneční vítr. Slunce chrlí horký proud nabitých částic, které rychlostí 600 až 900 km/s podle velikosti sluneční aktivity cestují sluneční soustavou. Kupodivu, blízko slunečního povrchu má tento vítr velmi malou rychlost, ale mezi planetami už "fouká“ opravdu rychle. Někde mezi povrchem Slunce a planetami je tedy neznámé cosi, co dává slunečnímu větru jeho ohromnou rychlost. Co to je? Sonda je podle Guhathakurty zatím stále ještě ve fázi předběžného návrhu. "Máme před sebou hodně práce, kterou je třeba udělat, ale je to velmi vzrušující", říká. Navrhnout a postavit vesmírné plavidlo pro NASA by měla Laboratoř aplikované fyziky Johna Hopkinse (APL). Laboratoř má již zkušenost z vysílání sond směrem ke Slunci. Tak například sonda Messenger dokončila svůj první oblet Merkuru v lednu 2008 a řada obdobných žáruvzdorných technologií má být použita i pro Solar Probe+. (Mise a sonda se nazývá Solar Probe+, protože vychází z dřívějšího návrhu Solar Probe, který v APL vzniknul v roce 2005.)
Nejvíce se Solar Probe+ přiblíží Slunci na 7 milionů km, což je přibližně pětinásobek průměru naší domovské hvězdy. Kosmické plavidlo bude vybavené uhlíko-kompozitním tepelným štítem, který musí odolat teplotám vyšším než 1400 stupňů Celsia a přežít radiaci v úrovních nevyzkoušených dosud žádným předchozím kosmickým poutníkem. Sonda je pochopitelně napájena solární energií; tu získá z kapalinou chlazených slunečních kolektorů, které se mohou zatáhnout za tepelný štít, to v případě, kdy bude sluneční světlo příliš intenzivní.
Na palubě sondy budou hlavně přístroje ke zjišťování stavu prostředí kolem kosmického plavidla, například magnetometr, detektor prachu, analyzátor elektronů a iontů atd. "Měření nám řeknou to, co potřebujeme vědět, abychom vyřešili záhady kolem ohřívání sluneční koróny a zrychlení slunečního větru," prohlásil Guhathakurta. Solar Probe+ umožní také dálkové snímání parametrů z čidel zařízení Hemispheric Imager (HI. jedná se o teleskop, který vytváří 3D obrazy sluneční koróny, podobné lékařskému vyšetření mozku. Technika nazvaná koronální tomografie je výrazně nový způsob zobrazování Slunce a je uskutečnitelná jen proto, že jsou fotografie snímány z pohybující se základny v blízkosti Slunce, která letí skrze koronální mraky a výboje a přitom je zobrazuje.