Merkur v zorném poli Evropy
První evropská vědecká mise k Merkuru má rozšířit lidské znalosti o této málo známé planetě. Oznámil to v pátek v německém Friedrichshafenu představitel Evropské kosmické agentury (ESA) při podpisu smlouvy s firmou Astrium, dceřinou společností koncernu EADS.
Předmětem kontraktu je výroba sondy „BepiColombo“, jež by měla odstartovat v roce 2013 a cíle dosáhnout v roce 2019. Jedná se o první projekt ESA ve spolupráci s Japonskem. Vědci očekávají, že získají ostré fotografie z povrchu planety, která je nejblíže Slunci. Snímací kamera bude rozeznávat detaily velikosti 50 metrů a v některých případech až pěti metrů.
Vedoucí vědeckých projektů ESA Johannes Benkhoff při této příležitosti uvedl, že evropská sonda by měla dodat osmdesátkrát více dat než americký Messenger. Tato sonda NASA poslala na Zem atraktivní snímky právě před několika dny. Byly natolik závažné, že u vědců „vyvolaly chuť na další“. Poprvé po třech desetiletích se totiž dostala kosmická sonda těsně k planetě Merkur. Po více než třech letech od startu se Messenger přiblížil k nejmenší planetě naší sluneční soustavy na vzdálenost pouhých 200 kilometrů a rok bude kroužit kolem Merkuru.Giuseppe („Bepi“) Colombo (1920 – 1984), známý italský matematik a průkopník kosmický letů, byl posmrtně oceněn tím, že sonda se po něm bude jmenovat „BepiColombo“. Celkový rozpočet projektu činí 665 milionů eur, z toho na výrobu sondy připadá 350 milionů eur.Konstruktéři sondy budou muset vyřešit celou paletu obtížných technických problémů. Jejich příčinou jsou především teplotní rozdíly mezi mrazem mínus 180 stupňů a spalujícím horkem 470 stupňů na povrchu planety. V okolí Merkuru je sluneční záření asi desetkrát silnější než na Zemi. Sonda bude kryta po celou dobu letu před slunečním zářením speciálním štítem z nově vyvinuté ochranné fólie z keramických vláken. Bude také osazena speciálními solárními články, jež ji budou dodávat energii i při teplotě 250 stupňů.
Sonda «BepiColombo», bude vysoká 5 metrů a její hmotnost má být asi 3 tuny. Z toho polovina váhy připadne na pohonné hmoty. Bude se skládat ze tří částí“ evropského a japonského výzkumného „orbiteru“ a modulu s pohonem. Evropský satelit «Mercury Planetary Orbiter» (MPO) bude kroužit kolem Merkuru ve výškách 400 až 1500 km a ponese na palubě 11 vědeckých přístrojů, které budou planetu zkoumat nejméně jeden rok. Budou ji fotografovat a měřit její výškový profil v rozsahu 10 metrů. Budou studovat taky její řídkou atmosféru. Merkur je totiž příliš malý, aby mohl svou gravitací udržet nějakou významnou atmosféru delší časová období. Je nejmenší ve sluneční soustavě. Jeho průměr činí 4 879 km. Má velmi pomalou rotaci, takže jeden den na této planetě trvá 59 pozemských dní.Japonský modul Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) bude obíhat ve výši 400 až 12 000 kilometrů a ponese pět přístrojů na zkoumání magnetického pole. Merkur má magnetické pole sice slabé, ale daleko silnější než na Venuši či Marsu.
Sondu vynese z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně ruská raketa Sojuz 2B do kosmu a potom bude sonda poháněna modulem s tzv. solárně-elektrickým pohonem. Při svých letových manévrech bude také využívat přitažlivost Měsíce, Země a Venuše.
Vývoj a výroba sondy připadla mezinárodnímu týmu společnosti Astrium, k jehož jádru patří Astrium Velká Británie a Thales Alenia Space (Itálie). Astrium ve Friedrichshafenu je odpovědné za kompletní třídílný projekt a integraci jednotlivých modulů. Astrium Velká Británie dodá například chemické a elektrické pohony a Astrium Francie vyrobí palubní software na základě zkušeností se sondami, které se už ve vesmíru nacházejí: Rosetta, Mars Express a Venus Express.
Astrium je stoprocentní dceřiná společnost koncernu EADS, jež se specializuje na civilní a vojenské kosmické systémy. V roce 2006 činil její obrat 3,2 miliardy eur a zaměstnává 12 tisíc lidí v Německu, ve Francii, Velké Británii, Španělsku a Holandsku. Těžiště její produktové palety spočívá v nosných raketách a kosmické infrastruktuře, ve výrobě satelitů a s tím souvisejících služeb.
Zdroj: digiweb.ihned.cz